Cimapan

Īhuīcpa Huiquipedia, in yōllōxoxouhqui cēntlamatilizāmoxtli
Īhuīcpa ticholōz: nènemòwalistli, tlatēmoliztli
Cimapan
Cimapan chīmalli
Āltepētl īpan Mēxihco
Tlācatiyān Flag of Mexico.svg Mēxihco
Āltepētēntli 12 046 799
Chānehqueh 6 954 583 (2005)
UTC UTC-3

Cimapan (otontlahtōlli: Njünthe īhuān caxtillāntlahtōlcopa Pachuca de Soto nōzo Lugar de mucho heno) in Tlahtocāyōtl Hidalgo ītēcuacān.

Cuāxōchtia canahpa Mictlāmpa īca Mineral del Monte īhuān Mineral del Chico, canahpa nō huitztlāmpa Tzapotlān Juárez, canahpa īquizāyampa nō Mineral de la Reforma, īhuān canahpa īcalaquitlāmpa nō San Agustín Tlachiyacān.


Tlahtōlcaquiliztilōni [ticpatlāz]


Tēcuacān Pachyohcān Soto
Huēyāltepētl Tōllāntzinco | Tōllān | Huēxotlān | Tīzayohcān
Āltēpecalpōllōtl Acatlān | Ācaxōchitlān | Agua Blanca de Iturbide | Ālmolōyān | Āltepētl Tetzontepec | Āpan | Ātocpan | Ātlapechco | Atitalaquiāc | Āxacopan | Āhuexōyohcān | Ātotonilco Tollān | Ātotonilco in Hueyi | Calnalli | Cardonal | Cempōhuallān | Chapōlhuahcān | Chīlcuauhtlah | Chiyapantonco | Cimapan | Cuauhtepēc | El Arenal | Eloxochitlan | Emiliano Zapata | Epazoyohcān | Huatzca Ocampo | Huauhtlah | Huehuehtlah | Huēxotlān Reyes | Hueychiyapan | Itzmiquilpan | Juárez Hidalgo | La Misión | Lolotlah | Metepēc | Mētztitlan | Mineral del Monte | Mineral del Chico | Mineral de la Reforma | Mizquititlan | Mizquiyahuallān Juárez | Mōlanco | Nicolás Flores | Nohpallān | Omitlān Juárez | Orizatlān | Pacollān | Pachyohcān | Pisaflores | Progreso de Obregón | San Agustín Tlachiyacac | San Bartolo Tototepēc | San Salvador | Santiago de Anaya | Tasquillo | Tepēāpōlco | Tecozauhtlah | Tenanco Doria | Francisco I. Madero | Tepehuahcān Guerrero | Tepēxitl Atoyampa | Tēpetitlān | Tetepanco | Tetzontepēc Aldama | Tianquiztenco | Tīzayohcān | Tlachcoāpan | Tlalhuelilpan | Tlahuiltecpan | Tlalnalāpan | Tlālxinolli | Tōlcayohcān | Tōllān | Tōllāntepēc | Tōllāntzinco | Tzacualtipan Angeles | Tzapotlān Juárez | Xacallān | Xāltozān | Xihuinlocān | Xochiātipan | Yohualicān